close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Love....Maybe 1. Cheaper

27. prosince 2015 v 14:39 | Nikol |  Liam FF -Love...Maybe

Možná bych řekla že mám tu nejužasnější práci jakou mohu chtít. Na mojim místě by chtělo být tisíce dívek a proč?
Sama si občas tuhle otazku pokládám. Vždyt jsou to obyčejní kluci ale to si asi nikdo neuvědomuje. Všichni je berou jako ty členy One Direction.
A Jaká je vůbec moje práce? Mohu vám předem říct že uplně obyčejná hospodyně. Takže si dovoluji říct že je znám docela dobře ale až na jednoho. Sama si říkám co bych měla udělat aby si mě všiml. Občas si myslím že jsem pro něho jako nějaká neviditelná myš. Za tu dobu mi neřekl ani jediný slovo a to bydlíme v jednom domě zajímavé že?
"Dobré ráno El" usmíval se na mě v brzkých ranních hodinách Louis a opíral se o dveře. Stejný postoj každé ráno at je to jaká koli hodina stejnak se vždycky leknu. Jeho smích ho doprovází při cestě k lednici do které jsem před malou chvilku dala mrkvový džus.
" Taky přeji dobré" usmála jsem na něho a dala jsem mu talíř s jeho snídani o kterou mě poprosil večer.
"Dneska ti to sluší" mumlal na mě s plnou pusou a já jsem jenom protočila očima. Vždyt mám na sobě jenom obyčejné leginy a bílé triko.
"Ty si zase vtipálek" zasmála jsem se a zalívala jsem si svoji ranní kávu.
"Říkám pravdu jen by si toho mohl všimnout i někdo jiný" usmál se mírně na mě a pohladil mě po hřbetu moji ruky. Usmála jsem se.
" A kdo?" moc dobře jsem věděla koho myslí jen prostě nevím jak ho to mohlo napadnout,,..nikdy jsem o tomhle nikomu neřekla.
"El vím to už takovou dobu,..jak se na něho díváš,.usmíváš se když ho vidíš jak je štastný jen Liam je debil!" a dál se věnoval svoji snídani.
"Možná to tak má být" řekla jsem a vstala jsem od stolu abych mohla zamýchat se zeleninou na pánvičce.
" Jseš tady s námi každý den,..bydlíš tady, vaříš i když jsme to po tobě nechtěli a ve smlouvě to není" začal Louis. Ano to vím ! Už tolikrát my to říkal že vaření není moje práce tady ale když já to miluji.
" Miluji to, je to můj koníček tak jako tvoje zpívaní" vrátila jsem mu hned uder s vyplázlím jazykem.
"Dobře neříkám už nic. Ale možná by to chtělo změnu co?" podíval se na mě a začal pomalu umývat po sobě talíř a sklenici od snídaně
"Myslíš obleč se jako děvka a Payne si tě všimne? To už i ten Harry ví že existuji" řekla jsem možná trochu naštvaně
" El zlato! Takhle jsem to nemyslel,..ale třeba změnit barvu vlasu" podíval se na mě zaskočeně Louis. Možná jsem to přehnala ale co jiného si mám myslet?

Možná přeci jenom měl pravdu. Mohla bych si nechat udělat něco s mými vlasy vždyt ani už nevím kdy jsem byla naposledy u kadeřnice. Po uvaření obědu jsem se pomalu chystala k odchodu do města. Pokud se nepletu mají kluci dneska nějaký rozhovor pro nějaký časopis takže myslím že mám času docela dost.

"Ty někam jdeš?" ozval se za mnou hlas když jsem si oblíkala svůj podzimní kabát. Trhla jsem sebou a překvapivě byli uplně všichni v jedné malé chodbě. Je to takový nezvyk. Vždycky jich bylo pět pokud si pamatuji a ted? PO odchodu Zayna se to tu částečně změnilo.

" Do města. Oběd pak máte v lednici" usmála jsem se na ně a nenápadně jsem se podívala na Liama. Stál opřený o zed a zase něco dělal na telefonu. Ach možná bych ho měla pustit s hlavy a přestat se trápit.

"Okej. Dnes pořádáme tady menší house party tak doufám že se zase nezavřeš v pokoji jako vždy" usmál se na mě Niall a pohladil mě po tváři. Důvody mojeho trávení času v mojim pokoji? Bolest kterou my přínáší pohled na Liama a nějakou holku.

Darovala jsem jim usměv a pak jsem mohla v klidu vyrazit do města. nemám ráda když musím chodit po obchodě sama ale bohužel Tay je mimo Londýn u svých rodičů a vrací se až příští týden. Kdo je vůbec Tay? Je pro mě jako brácha kterýho jsem nikdy neměla. Bohužel jsem jedináček a moje mamka zemřela když my bylo 15 let na rakovinu. Svýho otce jsem nikdy nepoznala odešel od nás dkyž my bylo asi tak 2 roky. Vychovávala mě mamčina sestra a Tay byl právě její syn.

Několik obchodů jsem už obešla až mě bolely docela nohy. Moje ruce byli obklopeny asi tak několika taškami a já mohla už konečně domů. Moje vlasy byli ted v kaštanové barvě. Libila se mi ta barva a myslím že ten špinavý blond ani ke mě nepasoval.

"Už si tady?" ozval se chraplavý hlas Harryho a hned na to se zarazil při svojim pohybu a díval se na moje vlasy. Musí to byt pro ně šok. Celý dva roky jsem měla špinavý blond a najednou do kaštanové barvy. Stejnak si myslím že se víc hodí k mojim hnědým očím.

"Vypadáš uplně jinak Elizabeth" usmál se na mě Harry a já jsem cítila jak mi mirně hoří moje tváře.

"Děkuji. Myslím že už byl ten správný čas" mile jsem se na něho usmála a vzala jsem svoje tašky a odcházela do svého pokoje. Už dva roky tady bydlím. Chtěla jsem si platit svůj vlastní byt ale kluci my nabídli bydlení tady. Kvůli dopravě.

Měla jsem ještě několik hodin čas kdyžto řeknu přešně tak dvě hodiny. Všechny věci co jsem si koupila jsem dala na postel a mohla tak i pořádně poskládat a uklidit. Nejsem sice typ na šaty ale když jsem zahlídla v obchodě nádherné bilo-černé šaty s páskem hned pod prsy musela jsem si je koupit. Myslím že na léto budou určitě skvělé. Nechala jsem si pouze na postely zelené ryfle které jsem si koupila a obyčejný top s modrou košilý.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama