
" Ty odchazis?" zeptal se me a dival se stale na me. Tak moc jsem mu chtela vrazit dalsi facku! A vyhodit ho s meho pokoje. On mi znicil vztah s matkou a sestrou. Dobre tak muj vztah s matkou nebyl zrovna nejlepsi ale dalo se to jeste prezit ale ted? Nedokazu popsat jak se citim.
"Vypadni Zayne" rekla jsem mu a ukazala zpatky na okno. Odstoupila jsem od neho dal aby jsem nemusela citit jeho parfem ktery me tak pritahoval. Vlastne on cely me pritahoval. Jeho rty jsem chtela zase citit po celym tele ale ne! Kvuli nemu je to tak jak je! Mel drzet tu svoji hubu a nic nerikat. Nemel me libat pred Bonni
"Zlato, sama to nechces" rekl mi a priblizil se vice ke mne. Chytl me za ruku a pritahl si me vice k sobe. Cekala jsem co se bude dit ale on me jen obejmul a mackal me ve svoji naruci. Hladil me po zadech a daroval mi jemny polibek do vlasu. Brecela jsem! Ne dokazala jsem to! Chtela jsem byt silna pred nim jenze nevzladla jsem to. Brecela jsem jako mala holka v jeho naruci. Tiskla si ho k sobe.
"Tohle se nemelo stat" zaseptala jsem do jeho hrudi a dal vzlykala
"Pss jsem tu s tebou" zaseptal mi do vlasu.Odtrhla jsem se od neho. Musela jsem! To vsechno,..ty pocity,bolest,nenavist jsem citila jenom kvuli nemu. Natahla jsem ruku a vrazila mu facku. Dneska uz druhou. Musela jsem. Jeho ruka si projela po jeho tvari a podival se na me.
"Vypadni Zayne. Vsechno je kvuli tobe! A ty si prijdes jako by nic? A Objimas me tady?" vykrikla jsem na neho a sla radeji na druhou stranu pokoje. Kde jsem si davala potrebne veci do svoji kabelky. Snazila jsem se mluvit potichu kdyz uz jsem na neho kricela. Myslim ze kdyby matka nebo Bonnie a v nejhorsi variante vesel Otec myslim ze by to był urcite konec.
"Jak kvuli me? Mohla si rict NE kdyz si semnou spat nechtela! Takze mas v tom vinu i ty" rekl mi a pristoupil blize. Mel pravdu. Kdybych preci nechtela tak mu reknu ne. Jenze ja se nebranila.
"Kdyby si ji nic nerekl mohlo to byt v klidu! Mohla jsem zit dal svuj zasrany zivot ktery jsem jeste dokazala trpet! Mohla jsem zapomenout ze jsem s tebou neco mela! Mohla jsem videt jak moje sestra je stastna! Zatim co ty jsi to zhorsil! Rekl si mi ze mam se od tebe drzet dal! Ze te nemohu milovat! Tak proc Zayne? Proc si ji to rekl?" vykrikla jsem na neho a vyhybala jsem se jeho rukam ktere se me snazily obejmout. Chytl me do sve naruce także me ted objimal ze zadu. Tiskl me na jeho hrud.
"Nemiloval jsem ji. Ver mi je to lepsi pro ni" vysvetlil mi a pustil me. Zadival se na vsechny moje veci ve dvou kufrach a sedl si na postel. Proc ja? Proc ja jsem ho milovala. Nedokazala jsem sama sobe dopovedet. Chtela jsem vedle neho se rano probouzet. Rikat mu miluji te pokazde kdyz me obejme nebo kdyz me polibi.
"Kdyz jsi ji nemiloval proc si teda ji pozadal o ruku?" zeptala jsem se tak trochu uz nejak uklidnena. Stejnak strach ze nekdo brzo vejde do meho pokoje a uvidi tu Zayna jsem mela porad. Jelikoz hlasy moje matky s Bonnie v kuchyni jsem slysela a poznala az moc dobre.
"Ja newim Sharpay,..mas tolik otazek. Mas pravo byt na me nastvana.Vzdyt ja te vyuzil k tomu abych se rozesel se svoji snoubenkou." podival se na me a pak zase na moje veci v kufrach. Nic nerikal ani se neptal na to co to ma znamenat. Cekal az mu to povim sama. Jenze ja nechtela jsem aby vedel ze jsem odesla. Chtela jsem zit bez neho
"Odchazim pryc. Nevim jak ale musim vypadnout" rekla jsem mu odpoved na jeho tazavy pohled ktery stale daroval memu kufru
"Proc? Nemuzes jen tak odejit! Nemuzes odejit s meho zivota"pohraval si s jeho rukami. Sama jsem se uz nechapala. Jeste pred par minutami jsem ho nenavidela,..nechtela ho videt,..a ted? Nejak ty pocity jsou pryc. Mluvim s nim uz uplne v klidu.
"Zayne ja musim. Matka me nenavidi,..Bonnie take,. Az to zjisti otec je muj konec. Tohle se nemelo stat. Jenze ty si ji to rekl! A ty si me libal pred svoji snoubenkou?" rekla jsem mu a zapinala jsem svuj kufr
"Kam chces odejit? Vzdyt nemas kam jit? Myslis si ze tech par penez co mas ti bude stacit na 3 tydny? Sharpay neodchazej. Nemuzes me nechat samotnyho." prisel ke mne a znovu me obejmul. Pritiskl me k nemu a ja jsem mu objeti oplatila. Nechtela jsem odchazet jenze nemohla jsem zustat tady. V tomto dome jsem nemohla byt ani par dalsich minut. Snad ani jednu blbou noc.
"Musim Zayne. Nemohu tu byt." plakala jsem mu v naruci zatim co on me hladil po mych zadech a nechtel me pustit.
"Tak budes u me. Koupim nam mensi byt nebo domek jak si chtela. Zatim muzes zustat u nas ve vile" rekl mi. Nepripadalo mi ze to była otazka nebo neco. Odpojil se ode mne a otevrel znovu okno. Vzal jeden kufr a pak zase druhy. Rozhlidl se po pokoji a ja si zkontrolovala vsechny svoje veci. Mela jsem vsechno.
Vedela jsem ze jsem nemela. Ze bych nemela opustit tento dum. Vedela jsem ze delam spatnou vec jenze ja odchazela s clovekem kteryho jsem milovala. Kdyz se Zayn vratil zpatky k oknu był ten cas odejit. Nechat muj stary zivot a zacit psat si ten novy. Naposledy jsem se rozhlidala svym pokojem ktery jsem mela rada a vyskocila s okna.





















